Nepřítel nebo projekce?

„Existence nepřítele, na něhož je možné svést veškeré zlo, znamená pro člověka nesmírnou úlevu.“ To není nic nového, tuhle větu vyslovil Jung už v roce 1935.

Pokud to tedy není chladně racionální mocenský kalkul, dalo by se namítnout. Což možné teoreticky je. Ale taky se dá říct, že „čím je toto (zaujetí/naštvání) emocionálnější, tím spíše můžeme tuto vlastnost chápat jako projekci.“
Jung tím myslel to, že jestliže člověk zůstane nevědomý, neuvědomí si své vnitřní protiklady a neunese jejich konflikt, pak se musí zjevně tento konflikt odehrát a znázornit ve vnějším světě. Jungiánský pohled na věc naznačuje, že jestliže něco na druhých nesnášíme, pak právě srze tuhle podobu nesnášíme něco, co je uvězněno v nás samých.
K tomu mě napadá pár věcí, aniž bych z nich cokoli vyvozoval:
– zajímavé je ono vnášení sexuality do debaty a především opakované zmiňování LGBT témat
– ohrožení (Foldyna), obrana (Klaus) jsou komplexová slova, popisující blok a konflikt, strach a odpor
– už od antiky se tak nějak ví, že nevidíme věci takové, jaké jsou. Vidíme věci takové, jací jsme my sami.

Líbil se vám článek? Podpořte mě na Patreonu!
Žurnalista, autor knihy Média, lži a příliš rychlý mozek, zakladatel Manipulatori.cz.
Příspěvek vytvořen 20

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek